|
|
Právo na vzdělání v evropských dokumentech
Pehrová, Klára ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právo na vzdělání v evropských dokumentech Klíčová slova Vzdělání, právo na vzdělání, Evropské dokumenty, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský soud pro lidská práva, lidská práva Abstrakt Diplomová práce Právo na vzdělání v evropských dokumentech pojednává o zakotvení práva na vzdělání v evropských dokumentech. Práce představuje právo na vzdělání jako lidské právo, které je zakotveno v komplexu lidských práv od jeho počátku. Vymezuje předmětnou terminologii a ukotvení práva na vzdělání v předmětných dokumentech. Pokračuje pak vymezením práva na vzdělání v evropském kontextu, přičemž se zaměřuje na vytvoření charakteristiky, analýzy a komparace kodifikace práva na vzdělání v předmětných evropských dokumentech. Diplomová práce se soustředí na zakotvení práva na vzdělání v Listině základních práv Evropské unie, která představuje jeden z nejmladších a nejkomplexnějších katalogů lidských práv na světě. Dále se diplomová práce zabývá rozborem zakotvení práva na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech ve znění Dodatkových protokolů. Protože Evropská úmluva o lidských právech byla významným pramenem pro vznik Listiny základních práv Evropské unie, diplomová práce přináší komparaci způsobu zakotvení práva na vzdělání v obou dokumentech. Dále v práci najdeme přehled sekundárních právních aktů souvisejících s...
|
|
|
SDEU jako politický aktér při ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv: soudní aktivismus v rozsudku Achmea
Juráš, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Problematika role a funkce Soudního dvora Evropské unie je již poměrně dlouhou dobu předmětem zájmu akademické debaty. V posledních letech se řada nových studií začala zabývat soudním aktivismem neboli procesem judicializace politiky EU. Tento termín označuje proces, kdy Soudní dvůr právo nejenom interpretuje, ale přímo ho vytváří a stává se tak plnohodnotným aktérem v legislativním a institucionálním rámci EU. Práce kombinuje problematiku soudního aktivismu s problematikou mezinárodní ochrany investic v EU, neboť právě v oblasti ochrany investic se Soudní dvůr EU stal klíčovým aktérem v procesu ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy EU. Soudní dvůr svým rozsudkem v případu Achmea rozhodl o rozporu těchto smluv s právním řádem EU a investiční arbitráže iniciované na základě těchto smluv mohou narušit autonomní postavení Soudního dvora jako jediné instituce mající monopol na výklad práva EU. Práce se také zabývá mírou soudního aktivismu, jakou Dvůr projevil právě v rozsudku Achmea, na němž také ilustruje dosavadní stav bádání a odbornou debatu v této věci. Také je představena pozice všech aktérů této debaty a náhledy právní a politologické. Práce představuje ucelený a interdisciplinární přehled problematiky soudního aktivismu ve vztahu k problematice ochrany investic...
|
|
|
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU
Kaluha, Štěpán ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce nazvaná Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU se zabývá projevy tohoto principu v judikatuře Soudního dvora zejména s ohledem na jeho horizontální rovinu, která souvisí s probíhajícími justičními reformami v Polsku. Cíli práce je rozebrat a zhodnotit princip zajištění účinné soudní ochrany, srovnat jej s principem národní procesní autonomie a skrz rozbor třech aktuálních rozhodnutí Soudního dvora identifikovat nový směr v judikatuře Soudního dvora po rozhodnutí ASJP. Práce se dělí na dvě části - teoretickou a zvláštní. V teoretické části zasazuji princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy do širšího kontextu práva EU jako obecnou zásadu práva EU, a tedy součást primárního práva. Následně princip detailně rozebírám, přičemž zejména objevuji jeho definici ve Smlouvách a v judikatuře Soudního dvora, analyzuji jeho obsah a stručně se věnuji i důsledkům jeho porušení členskými státy. Následně princip v souladu s cíli práce srovnávám s principem národní procesní autonomie a zkoumám, jestli se kryjí. Ve zvláštní části se analyzuji aktuální judikaturu Soudního dvora a v souladu s cíli práce pátrám po projevech...
|
|
|
Prejudiciální otázka
Chudoba, Stanislav ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Prejudiciální otázka Předmětem zkoumání diplomové práce jsou prejudiciální otázky v českém civilním procesu a předběžné otázky podané k Soudnímu dvoru Evropské unie. Práce má za cíl analyzovat právní úpravu předběžných otázek, s akcentem na rozhodovací soudní praxi. Úvodní část práce popisuje historické souvislosti v římském právu, ve kterém lze spatřovat počátky vývoje současné podoby předběžné otázky na tehdejším institutu zvaném praeiudicium. Dále se práce zaměřuje na předběžné otázky v českém právním prostředí. Po úvodním vymezení pojmu se kapitoly této části postupně zabývají nuancemi v názvosloví tohoto procesního institutu, postavením prejudiciální otázky v rámci soudního rozhodnutí nebo vysvětlením rozdílu mezi hmotněprávními a procesněprávními otázkami. Stěžejní kapitola je věnována vázanosti soudu existujícím rozhodnutím o předběžné otázce a na to navazujícím výkladovým rozborem de lege lata. V dalších kapitolách se práce zabývá posuzováním předběžných otázek, o nichž neexistuje rozhodnutí, a fakultativním a obligatorním přerušením řízení z důvodu vyřešení předběžné otázky. Závěrečná kapitola dané části pojednává o souvislostech mimo civilní proces. V rámci následující části je pozornost soustředěna na předběžnou otázku předloženou k Soudnímu dvoru EU. Úvodní kapitoly představují...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Judikatura Soudního dvora EU na úseku ochrany životního prostředí
Kubeček, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Resumé Diplomová práce na téma Judikatura Soudního dvora EU na úseku ochrany životního prostředí se zabývá třemi druhy řízení, v nichž se poskytuje soudní ochrana zájmům životního prostředí. Nejprve jsou charakterizovány součásti Soudního dvora EU - Soudní dvůr, Tribunál a Soud pro veřejnou službu. Následují kapitoly o jednotlivých druzích řízení. U každého z nich jsou rozebrány související významné případy, o nichž SDEU rozhodoval. Prvním druhem řízení je řízení pro porušení Smlouvy, kde jsou hlavními otázkami možnosti ukládání sankcí členským státům, jež porušují unijní právo. Sankce jsou ukládány ve dvou formách - penále nebo pevná částka. Druhým typem řízení je řízení o předběžné otázce, ve kterém SDEU interpretuje unijní právo a pomáhá soudům členských států unijní právo aplikovat. Poslední kapitola pojednává o řízení pro neplatnost aktu, v němž je zásadní a velmi problematickou otázkou otázka aktivní legitimace ve věcech životního prostředí. Po srovnání s jinými oblastmi unijního práva, zejména oblasti práva soutěžního, z kapitol diplomové práce vyplývá, že SDEU poskytuje velmi dobrou ochranu v oblasti životního prostředí při řešení sporů v prvních dvou druzích řízení. V řízení pro porušení Smlouvy Soudní dvůr nabádá Komisi, aby navrhovala sankcionovat porušující členské státy všemi prostředky, jež...
|
|
|
Odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů
Vilímková, Veronika ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem odůvodnění soudních rozhodnutí evropských soudů. Na začátku práce jsou rozebrány teoretické aspekty odůvodnění, konkrétně právní zakotvení povinnosti soudů odůvodňovat rozhodnutí a analýza důvodů existence této povinnosti. Dále je pak zkoumána problematika odůvodnění rozhodnutí tak, jak je zakotvená v českém právním systému a v právu Evropské unie. Na konci práce je provedena komparace rozhodnutí českých soudů a rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Posuzované aspekty odůvodnění jsou vysvětleny na příkladech dvou evropských soudů a to již zmiňovaného Soudního dvora Evropské unie a českého nejvyššího správního soudu.
|
|
|
Aktivní legitimace neprivilegovaných žalobců k podání žaloby na neplatnost
Moravcová, Eva ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Evropská unie, tak jako každý jiný vyspělý právní systém, disponuje kontrolními mechanismy pro přezkum legality opatření přijímaných jejími orgány. Existuje několik způsobů, kterými lze přímo či nepřímo napadnout legalitu právních norem EU (žaloba na neplatnost, předběžná otázka, námitka protiprávnosti, žaloba na náhradu škody), ale klíčovou roli mezi nimi hraje žaloba na neplatnost podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (ex čl. 230 SES). Hlavním předmětem předkládané diplomové práce je prozkoumat podmínky aktivní legitimace, které musí fyzická či právnická osoba splnit, aby mohla napadnout žalobou na neplatnost právní akt EU na základě čl. 263 SFEU (ex čl. 230 SES). Vzhledem k tomu, že žaloba na neplatnost představuje klíčový prvek soudní ochrany jednotlivců proti právním aktům, které bezprostředně porušují jejich práva, je nezbytné, aby podmínky, které jednotlivec musí splnit při jejím podání, byly natolik široce a jasně formulovány, aby byla tato soudní ochrana dostatečně účinná. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tomu tak je, zejména s ohledem na změnu znění předmětného článku tzv. Lisabonskou smlouvou, platnou od 1. prosince 2009. Důraz je v práci kladen na judikaturu Soudního dvora EU a její vývoj, neboť při výkladu podmínek aktivní legitimace jednotlivce hraje naprosto...
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Vztah právního řádu Evropské unie k právu Světové obchodní organizace
Tměj, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní řád Evropské unie a právo Světové obchodní organizace představují dva významné příklady nadnárodních právních systémů. Tato diplomová práce se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to pohledem evropského práva. Jejím cílem je analyzovat, jak evropské právo přistupuje k pravidlům WTO, jaké účinky jim přiznává. Úvodní kapitola slouží k zasazení zkoumané otázky do širší perspektivy, když se zabývá poměrem evropského práva k právu mezinárodnímu v obecné rovině. Představuje jak historický vývoj, tak současný stav, když rozebírá příslušná ustanovení práva EU a navazující judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Načrtává také teoretické souvislosti této problematiky. Druhá kapitola se již soustředí konkrétněji na pozici norem WTO v právním řádu EU. Nejprve stručně vymezuje právo WTO, přičemž zároveň upozorňuje na specifika ve vztahu k EU. Následně je již zkoumáno, jaké účinky jsou především SD EU pravidlům WTO v EP přiznávány. Poslední kapitola zasazuje výsledky předchozí analýzy do širšího kontextu a představuje pozadí zkoumaného tématu. To pomáhá při závěrečném zhodnocení současné situace a nastínění výzev, které zvolený přístup přináší.
|
host ::
RSS.